Zásadní shrnutí na posteru, letopočty na posledních 4 stránkách dokumentu a dále na webu sophia.sk

DIONYSIOS AREOPAGITA, 2009. O nebeské hierarchii. Vydání první. Přel. Martin KOUDELKA. Praha: Vyšehrad. Edice Krystal, svazek 12. ISBN 978-80-7021-872-3.

PÁLEŠ, Emil, 2004. Angelologie dějin 1: Synchronicita a periodicita v dějinách. Přel. Kamila POLÁKOVÁ. Bratislava: Sophia. Základy duchovní vědy. ISBN 80-968045-5-3. Dostupné z: https://www.sophia.sk

PÁLEŠ, Emil, 2012. Angelologie dějin 2: Synchronicita a periodicita v dějinách. Přel. Kamila HERMANNOVÁ. Bratislava: Sophia. Základy duchovní vědy. ISBN 978-80-970688-2-0. Dostupné z: https://www.sophia.sk

Dokument o Pálešovi

29,5 dne – oběh Měsíce kolem Slunce
29,5 roku – oběh Saturnu kolem Slunce
354 let – Saturnský rok (12×29,5)
354,3 × 7 = 2 480 (Saturnské sedmiletí)
25 725 let (Platónský rok) / 12 = 2143,75 let ≈ 2 144 let ≈ 2 160 let je nové znamení zvěrokruhu
72 × 7 = 504 (Platónský týden)
72 × 360 = 25 920 tedy Platónský rok (perioda precese zemské osy)
72 nebeský den
12 let: doba oběhu Jupitera kolem Slunce (přesněji 11,86)

Jarní bod se posune na pozadí souhvězdí o 1° za zhruba 72 let v důsledku precese zemské osy (Platónský den). Podobně je definována námořní míle – David Flynn.

Národy, kontinenty, rasy

NárodÚroveň skupiny
MěsícAfričanirod
Merkur  
Venuše národy, klan (identifikace nepříbuzných s totemovým zvířetem)
SlunceNěmci 
MarsSrbové(dělnická) třída (pracují svaly)
JupiterEvropacivilizace
SaturnČína, Indiánitradice

Židé: Saturn (Ježíš se narodil ve dvojitém saturnském období); nepodílela se Venuše

Stěhování na východ omlazuje

Gabriel podle Jardy ze srbštiny: Muž boží (tak i Heller. Wikipedie má: Bůh je mocný; Bůh je moje síla), zvěstovatel tajemství božích – zejm. bohovtělení; svíce, zrcadlo z jaspisu (přemoudrost boží jako skryté tajemství).

Nachaš: H5174: měď, bronz. Téže souhlásky, ale jiné slovní druhy: had; zářící (lesknoucí se jako bronz; viz Lucifer, hvězdy, ohnivé hory). Nachuštán byl bronzový had. Navíc had syčí, takže i podvodník, věštěc (jako v Harry Pottrovi). Plamenný a had je ovšem taky seraf. …hudba tvých harf… Jak jsi spadl z nebes, třpytivá hvězdo (Chelel ben Šachar – Jitřenka, tj. Venuše), synu úsvitu? Iz 14:12
Zdroj: video níže (uloženo).

Padlí jsou uvězněni v čase (časoprostoru) a role strážců času je pro ně vlastně ponižující. Hvězdy jsou stvořeny Bohem a časově vymezují a tak omezují působení mocností – jsou tedy něco jako klec stvořená Bohem. To že Bůh stvořil klec neznamená, že máme strkat ruku ke lvovi v kleci.

Proto se radujte, nebesa a vy, kdo v nich přebýváte. Běda zemi a moři, neboť k vám sestoupil Ďábel s velikou zuřivostí; ví, že má málo času.

Zj 12:12 – viz předchozí odstavec

Jak dokázal M. Ward, jednotlivé díly Letopisů Narnie jsou založeny na symbolice sedmi planet středověké kosmologie, viz M. WARD. Planet Narnia: The Seven Heavens in the Imagination of C. S. Lewis. Oxford Univ. Press, Oxford, 2008.

Hošek P. Neděste se se nebeských znamení. Dingir 4/2012

A nebyla to snad nakonec čistě astrologická konjukce Jupitera a Saturna v souhvězdí Ryb roku 7 před n.l., která se uskutečnila hned třikrát v jednom roce? Nebo že by konjukce souhvězdí Jupitera a Venuše v souhvězdí Lva roku 3 před n.l.? Pro konjukci Jupitera se Saturnem hovoří skutečnost, že máme z nálezu na hliněné tabulce důkazy o tom, že babylonští mágové tuto konjukci pozorovali. Patrně ne náhodou, vzhledem k tomu, že na kamenné tabulce z knihovny babylonského krále a zákonodárce Chammurapiho, který žil asi 1700 let před nimi se píše, že až dojde k setkání Jupitera se Saturnem v souhvězdí Ryb, narodí se král nového věku. Protože Jupiter byl hvězdou králů a Saturn hvězdou Židů, věděli by mudrci, kam zamířit.

Týmal Jan. Pravoslavný postoj k problematice astrologie. Dingir 4/2012

velká třikrát se opakující konjunkce Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb v roce sedm před naším letopočtem Je tedy mylné myslet si, že Kepler považoval za „hvězdu betlémskou“ samotnou konjunkci. Planety při konjunkci vzdálené od sebe jeden stupeň, tedy dva průměry měsíčního kotouče, nemohl podle Tiché nikdo soudný, natož vzdělaný astronom a matematik Kepler, považovat za hvězdu. Tato takzvaná velká konjunkce, která se opakuje zhruba po 800 letech, byla vždy zajímavá zejména z astrologického hlediska. Oznamovala nejen narození Krista, ale při dalším opakování vzestup Karla Velikého. Že babylonští hvězdopravci skutečně tento úkaz pozorovali, doložila archeologie podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu v roce 1925 nálezem hliněné tabulky. Narození výjimečného krále očekávaly kromě Židů i jiné starověké východní národy. Svědčí o tom text na kamenné tabulce z knihovny vládce a zákonodárce Chammurapiho (1792 až 1750 před našim letopočtem). Píše se na ní, že až dojde k setkání Jupitera se Saturnem v souhvězdí Ryb, narodí se král nového věku. Tehdejší astrologická symbolika považovala podle astrofyzika Jiřího Grygara planetu Jupiter za „hvězdu králů“ a Saturn byl zase „hvězdou Židů“. Tři mudrci či králové, známí z Bible, proto usuzovali, že se narodil budoucí židovský panovník. A jak bylo tehdy zvykem, přinášeli mu dary a chtěli se mu poklonit.

https://www.national-geographic.cz/clanky/betlemska-hvezda-byla-to-kometa-supernova-anebo-neco-uplne-jineho.html

K předchozímu: Radio 7: Ryby = západ. Tedy kam mají jít mudrci z východu.

Rok 1844 je rok před začátkem dvou překrývajících se slunečních (neděle) období, které skončí 2234, což je 29 let po začátku merkurského 72letého období (Loadicea). Za dalších 7 let jsme tak v jeho polovině. Kombinace Merkur + Orifiel indikuje transhumanistickou totalitu.