V Listu Judově je, že se nám má ošklivit i oblečení, které na sobě měl hříšník.
A nad některými, kteří pochybují, se slitovávejte, některé zachraňujte, vytrhujíce je z ohně, a nad některými se slitovávejte v bázni, majíce v nenávisti i košili poskvrněnou od těla.
Ju 1:22n
Na druhou stranu, nějaký textil, který na sobě měl svatý člověk, může přinést požehnání a uzdravení jako v případě apoštola Pavla:
A Bůh skrze Pavlovy ruce konal neobvyklé mocné činy, takže i na nemocné odnášeli šátky a zástěry, které se dotkly jeho těla, a nemoci se od nich vzdalovaly a zlí duchové vycházeli.
Sk 19:11n
Takže můžete na sebe dát něco po hříšníkovi, a bude Vám špatně, nebo něco po svatém člověku, a bude Vám dobře ;-) Já např. z tohoto důvodu už nic nekupuji v secondhandu, protože nevím, kdo přede mnou nosil tyto věci zde zakoupené?!
Mám s tím dokonce i osobní zkušenost: V minulém zaměstnání jsem dostal nějaké oblečení po sebevrahovi. Ten člověk spáchal sebevraždu, a v jeho skřínce zůstal svetr, holínky, vaťák apod. Měl jsem si vyklidit tuto skřínku, a kolegové mi řekli, ať si vezmu i ty věci. Byla zima a pracovali jsme ve vodě, tak se mi to hodilo, jen jsem to vypral a vyčistil, a nosil jsem to, však co: „to nebyly věci, ve kterých se ten člověk oběsil“. Jenže: Do půl roku jsem začal propadat velkým depresím, přestal jsem se usmívat, měl jsem černé myšlenky, a vše směřovalo k tomu, abych se také oběsil. Naštěstí si toho všimli v církvi, kterou jsem navštěvoval. Jedna sestra se za mne modlila, a měla vidění, že je nade mnou duch smrti. Přímo se zeptala, jestli nemám nějakou věc, která souvisí se smrtí?! No jo, naráz mi to došlo, ale co teď?! Poradila mi, ať ty věci položím na zem a pošlapu, tím přemůžu toho ducha (bude pode mnou, a ne nade mnou). Poslechl jsem, udělal to (až se nikdo nedíval, jinak by si pomysleli, že jsem blázen) a potom odnesl ty věci do popelnice. A výborně: Vrátila se mi chuť do života, věci se spravily, a dodnes žiji v naději, a ne v beznaději.
Od té doby mě to začalo zajímat, a něco jsem si o tom zjišťoval. Četl jsem různé příběhy o oblečení, např. v historii se udála nějaká bitva, už ani nevím, kdy a kde, ale pointu jsem si zapamatoval: Král, který měl slabší armádu, a jehož území bylo přepadeno silnější armádou, prosil jednoho mnicha, o kterém se vědělo, že dělá zázraky, ať jde s nimi do bitvy, ať se postaví někde na kopci a modlí se proti nepřátelům... Mnich řekl, že nemá zrovna čas, že někam jde, ale sundal si svojí kutnu, to je takový oblek, řekl, ať to napíchnou na klacek a mávají s tím proti cizí armádě... A výsledek: Nepřátelé byli poraženi! Těchto příkladů z historie je mnoho, ale asi nejznámější je ten o svatém Martinovi (ano, ten s tím bílým koněm). Víte, čím se proslavil? Uvěřil v Krista, a začal se připravovat na křest. Jednou potkal žebráka, kterému bylo hodně zima, tak rozřízl svůj plášť a dal půlku ubožákovi, ať se zabalí a zahřeje. V noci měl vidění Ježíše, oblečeného do této poloviny pláště, který říká, že Martin oblékl přímo Krista! A časem byl Martin zvolen za biskupa nějaké oblasti... Tak vidíš: Dáš část svého oblečení, a staneš se biskupem ;-)
Jarda
Odložme proto skutky tmy a oblečme zbroj světla. Žijme řádně jako ve dne: ne v hýření a opilství, ne v chlípnostech a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti. Nýbrž oblečte se v Pána Ježíše Krista ...
Ř 13:12–14
Oblečte si celou výzbroj Boží, abyste se mohli postavit proti Ďáblovým nástrahám.
Ef 6:11
(Elijáš) nato odtamtud odešel a našel Elíšu, syna Šáfatova, který oral. … Elijáš prošel okolo něj a hodil na něj svůj plášť. Opustil skot, běžel za Elijášem a řekl: Dovol, ať políbím svého otce a svou matku, a pak půjdu za tebou. Řekl mu: Jdi a vrať se pro to, co jsem ti učinil. Když se od něj vrátil, vzal dobytčí spřežení a zabil je; na dobytčím jhu uvařil jejich maso, dal lidu a najedli se. Pak vstal a šel za Elijášem a sloužil mu.
1Kr 19:19–21
Bóaz ... si šel lehnout... A ona potají přišla, odhalila jeho nohy a ulehla. I stalo se uprostřed noci, že se ten muž otřásl, převalil se a vida: V nohách mu leží žena. Zeptal se: Kdo jsi? Ona odpověděla: Jsem Rút, tvá služebnice. Rozprostři své křídlo nad svou služebnicí, vždyť jsi vykupitel. On nato řekl: Jsi požehnaná Hospodinu, má dcero. Dobře jsi udělala. Tvé poslední milosrdenství je větší nežli první, když nechodíš za mládenci, ať chudými či bohatými. A nyní se, má dcero, neboj. Udělám pro tebe všechno, co řekneš, protože celé naše město ví, že jsi zdatná žena.
Rt 3:7–11
Jónatan uzavřel s Davidem smlouvu, protože ho miloval jako sám sebe. Pak si Jónatan svlékl roucho, které měl na sobě, a dal ho Davidovi. Dal mu také své odění, svůj meč i luk a svůj pás. David vytáhl, kamkoli ho Saul poslal, a všude měl úspěch.
1S 18:3–5
Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a oblékl je.
Gn 3:21
Svatá Xénie Petersburgská: Po smrti svého manžela, o kterém se dalo pochybovat, že žil svatě, se zasvětila Bohu, oblékla si po něm oblečení a rozhodla se, že bude dělat dobré skutky v jeho obleku jeho jménem, aby jej zachránila před peklem.
Oblečení, plášť, látka – přejímá vlastnosti původního nositele. Ostatky (kosti Elíšy), trny z Kristovy koruny, hřeby, kněžské roucho, snubní prsteny.