Autor: Jarda (redakčně kráceno)
Zjistil jsem, že všechno je vzájemně spojené: Např. já něco píši do článků, přijdu večer domů a manželka začne hovor na ta témata, která rozepisuji… To je důkaz, že jsme spolu spojeni. Pak něco prožíváme, bavíme se o tom, a když jdu ven, zaslechnu nějaké lidi, že se baví o těch stejných věcech. To je důkaz, že jsme spojeni i s cizími lidmi. Anebo nám nějaké signály vzduchem přes internet programují mozek, abychom přemýšleli o stejných věcech??? 8-( No snad ne.
Opravdu je všechno spojené, a je tedy důležité, co děláte, co říkáte a co si myslíte, protože to zase ovlivňuje lidi kolem Vás: Vaše myšlenky přitáhnou též druhé lidi, aby přemýšleli o podobných věcech. Co děláte, k Vám přivede druhé lidi, kteří dělají něco podobného apod. Kdysi jsem četl nějaké vědecké pojednání o tomto fenoménu: Vědci naučili skupinu opic v zajetí nějakým novým dovednostem, a pak při pozorování opic žijících ve volné přírodě zjistili, že ve stejný čas tyto divoké opice si osvojily tu stejnou dovednost: Nepotkaly se, nemluvily spolu, neokoukaly od sebe tyto dovednosti, byly tisíce kilometrů daleko, a stejně, pokud se něco naučilo třeba deset opic, za chvíli to uměly všechny.
Nebo jiná vědecká studie: Od určité nadmořské výšky nahoru je tak malá koncentrace kyslíku v atmosféře, že tady potřebujete kyslíkovou bombu, abyste mohli dýchat přes nějakou hadičku. Nikdo tu nevydržel, až do doby, kdy jeden horolezec udělal pokus do Guinessovy knihy rekordů, kam až vyjde bez kyslíkové bomby? Překonal kritickou hranici, měl závratě, plival plíce (jak se říká), ale dokázal to, vylezl na Mount Everest bez kyslíkové bomby, přežil, vrátil se dolů a: Od té doby sem lidé lezou normálně bez kyslíkové bomby. Prostě pro ostatní on něco vydobyl, posunul nějakou nejen osobní hranici, ale i hranici lidských možností…
Z toho je zase vidět, i z těch opic, i z těch horolezců, že je všechno spojené a záleží tedy i na Tobě: Jak myslíš, co mluvíš, co děláš, protože to ovlivní ostatní lidi, a tedy Ty můžeš měnit okolní svět! Kdo ještě nevěří, další dva příklady: V dětství jsme já i manželka měli určité zvyky. Dnes je vidíme u svých dětí: My jsme je to neučili, tak kde to vzali? Někdo řekne, že zdědili. Ale oni mají i zvyky po strejdovi… Jsme spojená celá rodina! Nebo Vy se naučíte něco s nějakým složitým chytrým telefonem či s počítačem, a pak zjistíte, že co jste se učili několik týdnů, měsíců, tak vaše děti to umí už „od narození“ 8-)
Další zajímavost: Třeba jdete někam na túru, na nějaký hrad či zámek a potkáte tam nějaké lidi. I s nimi jste spojeni: Jak to, že je napadlo ve stejnou dobu přijet na stejné místo? Proč nejeli do Krkonoš nebo do Tater, ale zrovna na ten „Váš“ hrad? Plánovali jste ten výlet třeba předevčírem večer, dívali jste se do mapy, zkoumali trasu, sledovali jste předpověď počasí… A někdo někde na opačném konci republiky se také díval na stejné mapy, stejné předpovědi. Všimněte si, jak se k sobě dobře chovají turisté, jak se mají rádi: Vždy když se potkáme, jak jdeme, tak se na sebe usmíváme, zdravíme se, ale ne slovy „Dobrý den“ ale „ahoj“ – i když se neznáme, cítíme, že máme k sobě blízko. Nikdy jsem nezažil na parkovištích, že by tam byl nějaký konflikt, vždy se pěkně vyhnou, ustoupí si…
Představte si: Jednou, to jsem ještě žil v severních Čechách, jsem jel do Orlických hor ve východních Čechách, že vyjdu na nejvyšší horu. Přišel jsem sem až večer, už za tmy, ale byla tu otevřená chata. V ní byly dvě lavice a nad nimi střešní okna. Lehl jsem si na jednu tu lavici a díval se nahoru na hvězdy. V tom přišel nějaký turista, zabral druhou lavici, lehl si a také se díval na hvězdy. Řekl, že přijel z Brna, že měl nápad vyjít na tuto horu. Akorát šel z opačné strany, šli jsme si naproti. Zeptal se, co dělám za práci? Odpověděl jsem, že pracuji na Poště 2 (2 znamená vlaková pošta, ta už je myslím zrušená). On řekl, že také pracuje na Poště 2 v Brně. To znamená, že my, co jsme vlakem posílali balíky do Brna, on je bral do ruky a ty, které nám posílalo Brno, ty jsem zase bral do ruky já. Oba jsme ve stejný čas jeli na stejné místo, dokonce jsme přišli téměř zároveň, asi o pět minut po sobě. Každý z nás byl sám. Kdyby jeden z nás vzal s sebou kamaráda, třetí už by neměl kam si lehnout… Dokonce jsme s tím klukem měli i stejný rozpis šichet: Odpracovali jsme několik dní a pak jsme měli volno třeba tři dny, kdy jsme mohli jet na tento výlet… Náhoda? Náhoda neexistuje, jak se říká 8-)
Za předešlého režimu jsme byli všichni ještě více spojeni (samozřejmě, protože byl kolektivismus 8-) – nebylo tolik televizních programů, jako dnes, kdy se každý dívá na co chce: Večer byl v televizi nějaký hlavní program, celý národ se díval na stejný film, ráno jsme si o tom vyprávěli se spolužáky ve škole 8-) To mi připomíná scénu z filmu „Maléry pana účetního“, který se odehrává v Itálii: Byl tam záběr na domy, jak to v oknech večer bliká tím, jak všichni přepínají mezi asi padesáti televizními kanály, a pak se najednou blikání zastaví, jak se všichni v domě ustálili na jednom televizním kanálu 8-)
Takže jsme vzájemně spojeni: Ale jistě, jsme spojeni nějak vzdáleně pokrevně, vždyť jsme ze stejných národů (pamatuji si na základní škole v hudební výchově jsme zpívali písničku „Češi bratři Slováci, Moraváci, Slezáci“ 8-) pak jsme spojeni místem, kde žijeme, v této republice, také jíme potraviny ze stejných obchodních řetězců, ať jste z jakékoliv části Česka, takže se všichni společně pomalu trávíme nekvalitními výrobky, které do sebe soukáme, a jsou tu další faktory, které nás spojují.
O spojení se v Bibli píše, že muž a žena se spojí a budou jedno (manželé) – to neplatí pouze pro ty, co čtou Bibli, o křesťanských manželích, ale pro všechna manželství. Z toho vyplývá, že kdo nemá rád svoji manželku, nemá rád sebe, protože ona je jeho součástí… O hříšnících se píše, že kdo jde s prostitutkou, také se s ní stává jedním… Natolik toto spojení funguje. Však i hříšníci to ví, i když to nečetli v Bibli: Tím, jak střídají pořád partnery, vytvořili si heslo: „Sejdeme se na kožním.“
To se nás věřících naštěstí netýká – nás (kdo věříme v Boha) spojuje Bůh (ale pozor, i se Židy i s muslimy!). A my pak, kteří jsme se spojili s Kristem, následujeme Ho, tak nás ještě spojuje Kristus, zvlášť, do jednoho Těla. Spojuje ty, kteří Mu všichni společně každý svým způsobem, na svém místě sloužíme 8-)
Misijní poznámka: Celé lidstvo je spojeno, protože všichni pocházíme od Adama a Evy, takže i národy, se kterými máme stejné prarodiče, jsou naši (vzdálení) příbuzní a my to s nimi myslíme dobře a zvěstujeme jim spasení v Kristu. Ano, všechny národy jsou příbuzné, a mají své místo v Božím plánu, proto nelze nadávat např. na Araby, Cikány či „Rusáky“ – Bůh jim požehnal, rozmnožil je, miluje je a má s nimi svůj plán. I když se to možná někomu nelíbí.