Když jsme jeli v roce 2015 dodávkou zpět z misie v Istanbulu, viděli jsme sochu „sv.“ Sofie v samotném centru bulharské metropole. Řekli jsme si, že ji pomažeme olejem, ale že se tam dá těžko zastavit. Stáli jsme na semaforech před sochou a tu před nás najelo policejní auto – nařídili nám zabočit do prostoru mezi sochou a kostelem (viz níže). Auto neprohlíželi, žádný přestupek nám nevytýkali, odnesli si pasy, a když nám je donesli zpět, tak zastavili dopravu v protisměru a umožnili nám jet přesně zamýšlenou cestou. V době čekání na pasy jsme vylili zasvěcený olej mezerou v podlaze auta.
Město Sofia se jmenuje podle chrámu svaté Sofie (Moudrost i mučednice z 2. století) v témže městě.
Místo, kde jsme byli zastaveni komandem, je mezi sochou a kostelem:
Socha Svaté Sofie z roku 2000
- en.wiki, Google Map – více na bulharské Wikipedii, které však nerozumím a překladač Google pomohl jen částečně
- není to však svatá – symbolika je ryze pohanská (vyvolala proto pobouření mezi pravoslavnými):
- vavřínový věnec – vítězství: zákonictví?
- sova – sýček – moudrost (bohyně Athéna): svévole?
- peníze v ruce: mamon?
- koruna bohyně Týché (latinsky Fortuna): smilstvo?
- pozlacená pravým zlatem
- na tom místě byla socha Lenina a dříve hlavní západní brána města (viz historky o kostech pod prahem atd.)
Kostel sv. Petky sedlářů
- en.wiki
- na místě předchozích římských svatyň
Zajímavosti
- Kostel sv. Petky je jakoby zapuštěný v zemi, zatímco socha se tyčí do výše.
- Město není na velké řece, ale u termálních pramenů (viz jméno mešity; současná „kašna“, kam si chodí lidé masově pro vodu).
Upozornění: Uvedené souvislosti jsou vždy odůvodněné, ale místy lehce spekulativní a nemusí tak být nutně příčinné.
Aplikace přístupu Davida Flynna
Souvisí s: Chrám uprostřed času – David Flynn: Vzdálenost1 866,49 nám. mil: Rok 866 – bulharský vládce Boris I. po pokřtění (sebe a velmožů dva roky před tím) usiloval o církevní autonomii (vlastní arcibiskupství) poselstvem do Říma, ale dostal ji později z Konstantinopole (zdroj: en.wiki). Dvacet let poté dorazili do Bulharské říše Metodějovi žáci z Moravy; z Bulharska se dostala staroslověnština na Rus.