Dějiny národů ukazují,
že jejich středobodem je Ježíš.

O znameních a svědectvích, která Bůh vložil do našeho světa – ačkoliv rozdělil čas, prostor i lidstvo a svěřil je jiným, tak ukazuje, že je sám nejvyšším vládcem s hlubokými záměry. V tomto článku využívám dva publikované přístupy (David Flynn, Jonathan Cahn) pro Česko a níže v článku i pro některé jiné země.

Motto:

Mně, nejmenšímu ze všech svatých, byla dána tato milost, abych zvěstoval pohanům (tj. národům) Kristovo nevystiži­telné bohatství a objasnil všem, jaká je správa toho tajemství od věků ukrytého v Bohu, jenž všechno stvořil. Skrze církev se tak nyní má stát známou vládám a autoritám v nebesích přerozmanitá Boží moudrost, podle odvěkého úmyslu, který uskutečnil v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Ef 3:8–11   1

Stručné shrnutí (abstrakt)

Nadnesené velmi stručné shrnutí: Karel IV. byl jako král David; můžeme sledovat dědictví „otce vlasti“ až k Bílé Hoře. Pro Čechy je klíčové smíření katolíků a nekato­líků. Bůh ukazuje zvláštním způsobem svou vládu nad našimi dějinami.

     Použil jsem dva publikované přístupy (Jonathan Cahn, David Flynn) pro Česko. Ukazují na duchovní souvis­losti, které se týkají smíření s katolíky v minulosti, identity českého národa a církve, dědictví Karla IV. a Bílé hory.

     Karel IV. (dědic Přemyslovců) chápal sebe jako nového krále Davida. Přijal dědictví a chtěl dědictví také zanechat, ale podobně jako král David v tom ve své době nebyl moc úspěšný. Stavěl Nové Město pražské jako nový Jeruzalém. Davidův syn začal ve čtvrtém roce své vlády budovat chrám, stejně tak Karlův syn začal ve čtvrtém roce své vlády budovat Kapli Božího těla na dnešním Karlově náměstí v Praze. Tato kaple představo­vala jeruzalémský chrám, Karlovo náměstí představovalo nádvoří pohanů (tj. národů). Analogie se naplnila na jeho životě i životě jeho nástupců – Lucemburků (délka panování i charakteri­stika). Součástí analogie je však i rozdělení lidu (Zikmund / Rechabeám), porážka (Bílá hora / pád Samaří) a vyhnanství (exulanti / Asýrie). Mesiánský pastor Jonathan Cahn uvádí podobnou analogii mezi USA a Izraelem.

    Mezi Davidem a koncem severního izrael­ské­ho království uběhla pravdě­podobně stejná doba jako mezi Karlem IV. a Bílou Horou. Obojí před­stavo­valo odchod jedné části lidu do exilu. Od staro­městské exekuce uběhlo 400 let, což je symbolicky přechodné období pod jakousi mocí, naplněná lhůta a nový začátek („nový den“).

    V polipanském období došlo k určitému smíření římských katolíků s husity. Takový charakteri­stický bod českých dějin souvisel s Basilejskými kompaktáty, která byla právním základem pro jakousi náboženskou toleranci trvající 180 let. Kompaktáta představovala mezinárodní „uznání“ autonomní české církve.
    Podle přístupu Davida Flynna je rok 1439 charakteri­stickým bodem českých dějin. Tehdy zemřel český král Albrecht II. Habsburský a začalo mezivládí. Jeho manželka Alžběta Lucem­burská (vnučka Karla IV.) byla poslední česká královna z rodu Lucemburků (~ dědictví Karla IV.). Po náboženském „smíření“ hledaly stavy krále. Neměly vnější oporu v církevní jednotě ani v královské vládě. Roku 1440 začal pravděpodobně Petr Chelčický psát Sieť viery pravé.
     Dva roky před tím (roku 1437) byla slavnostně vyhlášena Basilejská kompaktáta v Kapli Božího těla. Ještě ten rok Zikmund zemřel a Lucem­bur­kové tak vymřeli po meči.
     V jednom čase se tak potkává dědictví „otce vlasti“ Karla IV. (za kterého byla země ve víře ještě jednotná), „smíření“ katolíků a „nekatolíků“ a počátky Jednoty bratrské.

Povstaň, Bože, zjednej na zemi právo, vždyť tobě dědičně patří všechny národy!

Ž 82:8

... jeho pomazanému … Řekl mi: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil. Požádej mě a dám ti národy do dědictví. Tvým vlastnictvím budou i končiny země. …“

Ž 2

🔗 „Nový den“ aneb interpretace pro dnešek (odkaz na kapitolku níže)

Karel a David – králové a kněží

Kristus je králem i knězem. Tyto role měl i Melchisedech, Adam i starověcí pohanští králové.
Více k tématu:  (videa, případně podcast).

Dáš zhotovit tiáru, vstavíš ji na hlavu velekněze Jóšuy, syna Jósadakova, a řekneš mu: ‚Toto praví Hospodin zástupů: Hle, přijde muž jménem Výhonek, vyraší odspodu; ten zbuduje Hospodinův chrám. Ano, on zbuduje chrám Hospodinův a bude obdařen velebností. Bude sedět na svém trůnu a vládnout a bude na svém trůnu knězem; mezi obojím bude pokojná shoda.‘

Za 6:11–13 – Jošua má koruny (papežská tiára má koruny nad sebou) a je předobrazem Výhonka, který je král i kněz.

… Učinil jsi nás králi a kněžími našemu Bohu a budeme kralovat nad zemí.

Zj 5:10 (B21). Uskutečnění je v miléniu (Zj 20:6). V Novém Jeruzalémě budeme sloužit i kralovat (Zj 22:3–5).
  • Ex 4:24–30 Mojžíš neobřezal svého syna, a nebyl tak knězem ve své rodině. Tu k němu přichází Áron, který se stal knězem. ~Zde se role krále a kněze rozdělila.
    Mojžíš požadoval prostředníka (mluvčího, reprezentanta), a tak jej dostal.
    • χ:
      • Hospodin faraonovi: „… zabiji tvého prvorozeného syna.“ (v. 23)
      • Hospodin Mojžíšovi: „… že ho potkal Hospodin a chtěl ho usmrtit.“ (v. 24)
  • Dále se role rozdělila u zlatého telete, kdy kněžství přešlo ze starších rodu2 (kteří dříve obětovali) na Lévijce (čistku poté provedli Lévijci mezi Lévijci3).
    • paralely
      • Mojžíš na hoře Choréb (selhání: Mojžíš odmítá mluvit → Áron se stává prorokem)
      • Izrael na hoře Sínaj (selhání: Áron udělá tele → Mojžíš a lévijci provedou očistu)
  • V češtině jsou podobná slova: „kněz“ a „kníže“.

Izraelský král David i Karel IV. byli králové, kteří do jisté míry přebírali kněžskou roli. Oba byli také emocio­nální, ale nikoliv zženštilí (Karel byl milovník soubojů), zapletli se s ženami (Batšeba, mladý Karel). Milovali Boží blízkost.

Krátké video v angličtině. V popisku videa jsou odkazy na další zdroje k tématu.
David se částečně chopil kněžské role (2S 6:12–18): Vynesl Boží truhlu; obětoval; byl přepásán lněným efódem; postavil stan pro truhlu; požehnal lidu ve jménu Hospodina zástupů.
Tři ukázky z dokumentu České televize „Sedm pečetí Karla IV.“

Máme zaznamenáno, že císař využíval svého privi­legia předčítat o Vánocích při boho­služ­bách v Cambrai v roce 1377, v Metách roku 1357 či v Norimberku v roce 1355 a poprvé v Basileji 1347. Text Lukášova evangelia přináší zprávu o vydání nařízení císaře Augusta ke sčítání všeho lidu v říši. Josef s Marií se vydali do Betléma, kde Maria porodila syna. Karel se při této příleži­tosti ztotožňo­val s postavou císaře Oktaviána Augusta, za jehož vlády se to událo, a s hodností jáhna, protože za ekvivalent k jejímu získání bylo považováno pomazání při císařské korunovaci, který zvěstuje světu radostnou zvěst o příchodu Spasitele.

Zdroj

Během bojů o investituru doznal císařský korunovační řád jistých modifikací – obřad měl více zdůraznit odlišnost moci světské a moci duchovní. Přesto byl císař i nadále pojímán jako jáhen a papež mu na hlavu vkládal biskupskou mitru. Císař rovněž papeži ministro­val při offertoriu jako subdiakon. Podobným způsobem byly koncipovány i královské koruno­vační řády a ani středověká scholastika se vzásadě nestavěla proti myšlence, že král je víc než pouhý laik.

Podle liturgických předpisů byli kněží pomazáváni jen na rukou, pomazání hlavy příslušelo jen biskupům. Proto měl být král podle závazných liturgických předpisů pomazáván jen na pažích. I proti vůli papeže (mj. Innocence III.) a církevních autorit, které přísně vyžadovaly rituální odlišení královského a biskupského svěcení, byli angličtí i francouzští králové nadále pomazávání i na hlavě, a to nikoli obyčej­ným olejem, ale křižmem jako biskupové. Zde můžeme na chvíli odbočit a pohlédnout do českého korunovačního řádu (Ordo ad coronan­dum regem Bohemorum), za jehož autora je považován sám Karel IV. Praví se v něm, že český král má být pomazán nejprve na hlavě znamením kříže a pak na hrudi a pažích.

Přestože se církevní autority nakonec nepokoušely úplně popřít téměř kněžskou povahu královské funkce (slovo „téměř“ je nutno zdůraznit), ani ten nej­pyšnější monarcha si nikdy nedovolil sloužit mši a zpřítomnit tak na oltáři Boha proměnou chleba a vína.

V … pohřebních řečech označil arcibiskup Jan Očko zemřelého císaře přímo za svatého. Karlovu svatost pak dokázal sedmi důkazy, na prvním místě jeho králov­ským pomazáním. Arcibiskup cituje žalm 89, verš 21: „Inveni Dauid servum meum, oleo sancto unxi eum“ – Nalezl jsem Davida, služebníka svého, olejem svatým pomazal jsem ho. … Arcibiskup dále uvádí jako další důkaz panovníkovy prorocké schopnosti a jeho zázračné činy. Za šesté uvádí arci­biskup Karlovu horlivou účast na mších a také to, že své modlitby odříkával sicut unus sacerdos – jako kněz. Posledním důkazem panovní­kovy svatosti je, že v sobě zahrnoval všech sedm svátostí, na prvním místě svěcení: „Primo ordinem: ipse enim fuit ordinatus accolitus et eciam rex et imperator inunctus“. Z řeči Jana Očka se dovídáme, že Karel IV. byl vysvěcen jako akolyta – to je nejvyšší z tzv. nižších svěcení. …

Karel IV. osobně sestavoval liturgické předpisy pro nej­růz­nější obřady. Je autorem korunovačního řádu českých králů a královen a rovněž obřadu pro výroční ukazování ostatků na Novém Městě. V kronice Beneše Krabice čteme také o Karlově hluboké znalosti Bible – když předčítali Písmo u jeho lůžka, měl ve zvyku čtoucího sám zpaměti opravovat. Kronikář hovoří i o obdivu univerzit­ních mistrů k panovníkovým teologickým vědomostem. V této sou­vis­losti můžeme rovněž vidět i Karlovo přízvisko „kněžský král“, které pro tehdy čerstvě zvoleného římského krále použil minorita William Ockham.

Karel IV. tedy ve své osobě slučoval jak kněžské, tak královské a císařské svěcení – byl skutečně vědo­mým následovníkem biblických králů – kněží.

Na mozaice posledního soudu nad Zlatou branou pražské katedrály císař neprosí Krista za sebe. Prosí zde o spásu celého lidstva, jehož vládcem byl.

Král – kněz Karel IV.

Jako věřící zůstával císař sice laikem, ale měl některé liturgické výsady, příslušející pouze kněžím. V chrámu směl vstoupit k oltáři skrze tzv. královskou bránu (zlatá vrata), kterou jinak může procházet jen duchoven­stvo, podílet se na přípravě svatého přijímání (přijímal v oltářní části chrámu spolu s duchoven­stvem) nebo udělovat požehnání jako biskupové.

Wikipedie o Caesaro­papismu – konkrétně o Byzant­ském císaři

Kaple Božího těla

Karel IV. („otec vlasti“4) chápal sebe jako nového krále Davida a stavěl Nové Město pražské jako nový Jeruzalém.5 Davidův syn začal ve čtvrtém roce své vlády budovat chrám, stejně tak Karlův syn začal ve čtvrtém roce své vlády budovat (dnes již neexistující) Kapli Božího těla na dnešním Karlově náměstí v Praze. Tato kaple představovala jeruzalémský chrám, Karlovo náměstí představovalo nádvoří pohanů (tj. národů).

Více o kapli: Rozhlas a především zdarma dostupná publikace: Petr STANČÍK. 2017. Kaple Božího těla a krve na Karlově náměstí: Městská část Praha 2. Pro velevážné zájemce existuje tlustá kniha (426 s.) téhož autora.

Nové Město jako zrcadlový odraz nebeského Jeruzaléma. Vytvořil Petr Stančík podle kruhové mapy Jeruzaléma.
Půdorys kaple Božího Těla v kolejišti zastávky tramvaje na Karlově náměstí (mapy.cz) + archeologické sondy z roku 2011. E – ohradní zeď hřbitova kaple. Zdroj
Rekonstrukce podoby kaple Božího Těla a Krve zakreslená do fotografie dnešního Karlova náměstí (Stančík 2017). Tvar osmicípé hvězdy připomíná Skalní dóm na chrámové hoře, který fungoval v letech 1099–1187 jako křesťanský chrám (tzv. Templum Domini).6
Půdorys kaple Božího Těla a Krve na plánu Prahy ke korunovaci Leopolda II. českým králem, vytvořeném asi v letech 1790–1791 7

Po vydání Rudolfova Majestátu byla kaple v roce 1612 dána do užívání Jednotě bratrské, jejímu německy mluvícímu sboru. Ale i poté nadále uvolňovali kapli univerzitní obci (tj. majiteli) o veliko­noč­ních svátcích a ta zde podle starobylého zvyku přijímala svátost oltářní.8 Po bělo­horské bitvě byla kaple předána jezuitům, kteří ji používali, dokud nepřešli do novostavby blízkého kostela sv. Ignáce. Pak kaple chátrala a město ji nechalo roku 1791 zbourat, třebaže o ni po Tolerančním patentu žádali pražští evangelíci. Zdroj

Jako nebeský Jeruzalém byla koncipována kaple svatého Kříže na Karlštejně. 9 Další ukázkou Karlova středověkého duchovního uvažování je předpokládaný okamžik založení Karlova mostu 9. 7. 1357 v 5:31. Jedná se o palindrom 1-3-5-7-9-7-5-3-1 (tedy něco jako věta jelenovipivonelej).

Karel IV. jako král David a Bílá hora jako pád Samaří – aplikace Cahnova přístupu

Jedná se o aplikaci publikovaného přístupu – tentokrát podle knihy: Jonathan CAHN, 2017. The Paradigm: The Ancient Blueprint That Holds the Mystery of Our Times. Frontline. ISBN 978‑1‑62999‑479‑6.

Alternativa: playlist kratších videí

Jonathan Cahn uvádí analogie mezi USA a Izraelem: Achab (Bill Clinton), Jezábel (Hillary Clinton), Nábot (Whitewater, Monica Lewinski), pokání oddálilo soud 9/11, Ben Hadad (Bin Ladin), Jóram (Barack Obama), Jehú (Donald Trump) – odpovídá si role, charakteristika i doba vlády (např. včetně doby, kdy byl Clinton guvernérem). 10

USA současnosti i České země za Karla IV. byly v uvedené době na vrcholu politického i duchovního11 vlivu (~ vedení, důležitost).

Eliška Přemyslovna byla sestrou posledního (sedmého) přemyslov­ského krále. Byla posledním Přemyslovcem na českém trůnu. Její syn Karel IV. přijal dědictví od Přemyslovců a chtěl dědictví také zanechat, ale podobně jako král David v tom ve své době nebyl moc úspěšný. Karel byl tématem dědictví úplně „posedlý“, svému synu Václavovi „umetl cestičku“, on se však otcova dědictví aktivně nechopil (zato mladší Zikmund byl schopný, ale i ryšavý a krásného vzhledu). Předání dědictví nevyšlo ani Elímu, Samuelovi či Saulovi, ale Bůh byl věrný, uchoval dědictví Davidovi (králové) a v Kristu přišel dobrý kněz i král. Více k dědictví a závěti v článku na tomto webu.

Karel IV. sebe chápal jako nového krále Davida. Analogie se naplnila na jeho životě i životě jeho nástupců – Lucemburků. Součástí analogie je však i rozdělení lidu (Zikmund / Rechabeám), porážka (Bílá hora / pád Samaří) a vyhnanství (exulanti / Asýrie).

České zeměIzrael
Nové Město pražské(nový) JeruzalémPraha byla tehdy „hlavním městem“ Svaté říše římské.
Kaple Božího tělaŠalomounův chrámbez Božího pokynu, ale Bůh se přiznal (?) 12
Karel IV. a jeho rod (Lucemburkové)David a jeho rodsrovnání v tabulce níže
Království dvojího liduDva izraelské státy (Izrael a Juda)
Bílá hora a emigrace 13Asyrské zajetívzpoura (porušení vlastních závazků),
spoléhání na zahraniční pomoc (Egypt; protestanti14),
boj před branami metropole
Karlovi IV. se splnil jeho pohled na analogii (ohledně doby vlády i charakteru). Detaily jsou v další tabulce níže.
Analogie mezi dědici Karla IV. a Davida. Ve sloupci „vládl“ je počet let.
Stáhnout zdrojový Excel

Příčiny pogromu v Norimberku jsou nejlépe zdokumentované, ale podobné se událo i v jiných městech:

Židovské pogromy přišly v prosinci 1349 v Norimberku a také například ve Frankfurtu nad Mohanem (červen 1349) nebo v Kolíně nad Rýnem. Karel IV. o nich zřejmě dopředu nejen věděl, ale z kusých archivních dokumentů se zdá, že s podporou městských patricijů slíbil vykonavatelům beztrestnost.

ČRo: Jak to bylo doopravdy — Karel IV. sice nebyl otevřený antisemita, přesto židovské obyvatelstvo zneužíval, upozorňuje historička. 24. 4. 2023
Od doby, kdy jsem natočil toto video, byla tato stránka výrazně vylepšena, takže toto video není moc užitečné. Ale je méně zmatené než předchozí video (níže).

19 let

Mezi první deportací Severního Izraele (cca 740 př. Kr.) a pádem Samaří (722 př. Kr.) uběhlo cca 19 let. Mezi Nebukadnesarovým záborem Judska (605 př. Kr.) a zbořením chrámu Babyloňany (587 př. Kr.) uběhlo 19 let. Američani byli v Afghánistánu 19 let (do začátku vyjednávání s Tálibánem). COVID‑19.

1602 – opatření proti JB (obnoven Svato­jakub­ský mandát), o 19 let později byla Staroměstská exekuce. Mezi tím byl Rudolfův majestát.

Lhůta 19 let – varování a tvrdý dopad?

Číslo 19

  • 12 + 7
    • tj. vzdálené hvězdy + objekty sluneční soustavy ~ čím se měří čas
    • = (4 ⋅ 3) + (4 + 3)
  • Po 19 letech fáze měsíce nastávají opět ve stejný den solárního roku (Metónův cyklus, Metonic cycle). Po 19 letech se tedy „srovná“ lunární a solární kalendář. Je to 235 lunárních měsíců = 12 let o 12 lunárních měsících + 7 let o 13 lunárních měsících. Kontrolní výpočet: 235 ⋅ 29,530589 / 365,24219 = 19.00024 (tj. 19 let, 2 hodiny a 5 minut).
    Proto má číslo 19 význam například v chetitském kalendáři:
Chetitský lunisolární kalendář – viz 19 solárních let v posledním řádku (zdroj)

„Nový den“ aneb interpretace pro dnešek

Od roku popravy 27 15 „českých pánů“ uběhlo 400 let.

Symbolika čtyř set let

  • 400 = 40 ∙ 10. Čtyřicet představuje dobu přerodu, deset představuje moc (podrobnosti). 400 by mohlo být období pod jakousi mocí. Abrahamovi potomci byli 400 let pokořováni v Egyptě. 16
  • 400 = 8 ∙ 50 = (7+1) ∙ (72+1), tedy plnost a ještě jedna navíc.
    400 = osmý den (neděle) ∙ jubilejní rok,
    tedy opravdu naplněná lhůta, nový začátek.
  • 400 = 20 ⋅ 20
    Průměrná perioda konjunkcí Saturnu a Jupitera je 19,859 let, tedy 20 let je „čas vlády“.
400 Kč ~ 400 let od Staroměstské popravy 1621, kdy bylo ‚přerváno‘ dědictví Karla IV.
Karel IV. představoval vedení a významnost (mj. první český král, který se stal císařem).

Dědicové Karla IV. byli Václav IV., Lucemburkové … přeneseně i Praha a České země … a co my?

Další souvislost s dneškem: Na začátku vlády Karla IV. se Evropou prohnala nejstrašnější známá epidemie. Tato první vlna se však Česku vesměs vyhnula a možná ani ty další nebyly u nás tak zničující17. 200 miliónů mrtvých je horní mez odhadu, a to včetně následujících vln. Zdroj obrázku.
Morová rána probíhala i roku 1439 (tj. charakteristický bod českých dějin).

Lucemburk největším Čechem

Karel IV. dlouhodobě vede ve všech anketách o největšího Čecha.

Největší Čech – anketa České televize (2005)
Zdroj: CVVM 2019, grafické zpracování iDNES
Vrcholné období českých dějin (v %) – CVVM 2019
Za vrcholné období českých dějin (do poloviny 20. století) veřejnost na prvním místě považuje dobu Karla IV.

Kniha Chrám uprostřed času – David Flynn

V této podkapitolce jsou mé poznámky ke knize:
David E. FLYNN, 2008. Temple at the center of time: Newton’s Bible codex deciphered and the year 2012. Crane, MO: Official Disclosure. ISBN 978-0-9814957-4-3. Dostupné na Amazonu či neoficiálně.

Temple at the center of time
Měření charakteristických vzdáleností

Hodnota vzdálenosti daného místa od chrámové hory 18 v Jeruzalémě číselně odpovídá letopočtu důležitého okamžiku dějin: Patmos a Nippur (Daniel) 539,86 (7 ∙ 77 = 539), Mekka a Súsy 666, Paříž 1799, Londýn 1948,4.
    Je třeba použít následující jednotky délky podle toho, zda se jedná o letopočet před Kristem či po něm:

  • Př. Kr.: Statutární míle19 (1 609,3426 m).
  • Po Kr.: Námořní míle (1 852 m přesně) = oblouková minuta zemského poledníku.

Jsou to Boží znamení vetkaná do prostoru a času, nikoliv metoda pro výklad dějin a budoucnosti.

Kamílkova okřídlená hláška
Souhrnná mapa
Londýnská žaltářová mapa z 1. pol. 13. stol.
Zdroj: Petr Cafourek, ed. Kapesní atlas světových dějin: 1. díl. Kartografie Praha, 1977.

Související článek na tomto webu 🔗

Basilejská kompaktáta – aplikace Flynnova přístupu

Na Bílé hoře a při popravě na Staro­měst­ském náměstí byli obyvatelé Česka rozděleni. Před tím však bylo období, kdy došlo k určitému smíření římských katolíků s husity. Takový charakteristický bod českých dějin souvisel s Basilejskými kompaktáty, která byla právním základem pro náboženskou toleranci trvající 180 let. Na základě přístupu Davida Flynna tvrdím, že Boží prst ukazuje na toto místo v dějinách a dává nám inspiraci pro dnešek.

    Roku 1437 zemřel Zikmund (Lucemburkové vymřeli po meči) a na trůn nastoupil Albrecht II. Habsburský. Jeho manželka Alžběta Lucemburská (dcera Zikmunda a vnučka Karla IV.) byla poslední česká královna z rodu Lucemburků (~ dědictví Karla IV.).
    Praha je od Jeruzaléma přibližně 1439 námořních mil – od Staro­měst­ského náměstí v Praze (které bylo v historii „nultou mílí“). Roku 1439 zemřel výše zmíněný Albrecht II. Habsburský a začalo mezivládí (landfrýdy atd.). Po náboženském „smíření“ hledaly stavy krále. Neměly vnější oporu v církevní jednotě ani v královské vládě. Roku 1440 začal pravdě­podobně Petr Chelčický psát Sieť viery pravé.
    V tomto charakteristickém bodě českých dějin nadobro skončila vláda Lucemburků a bylo tak ‚přerváno‘ dědictví Karla IV.

Měření vzdálenosti v Google Earth (možno měřit online přímo v námořních mílích)

Dne 6. srpna 1436 na sněmu v Jihlavě byla vyhlášena kompaktáta (kompromis mezi stanovisky basilejského koncilu a husitů), následo­vala jednání o podmín­kách přijetí císaře Zikmunda za českého krále a jeho slavnostní přijetí v cere­mo­ni­álu na jihlavském náměstí 14. srpna 1436.

Zikmund Lucemburský – Wikipedie

Basilejská kompaktáta byla slavnostně vyhlášena 12. dubna 1437 v Kapli Božího těla.

Husitský svaz v kapli … o svátku Ke cti Kopí a Hřebů Kristových v pátek 19. dubna 1420 vyhlásil … Zikmundu Lucemburskému nepřátel­ství jako zemskému škůdci a zároveň provolal čtyři Artikuly pražské. A 12. dubna 1437 na stejný svátek, na stejném místě a stejný Zikmund Lucembur­ský vyhlásil Basilejská kompaktáta. Někdy poté byly do stěn kaple zazděny dvě pozlacené bronzové desky v latině a češtině, na paměť prvního Artikulu pražského o správnosti přijímání Ježíšovy krve z kalicha.

Stančík 2017.
Svátek souvisel s uschova­ný­mi relikviemi, konala se veliká pouť a shromáždění lidí během svátku se využívalo k vyhlašování důležitých ustanovení. (wiki)

Jan Rokycana … při volbě krále (15. červen 1440) zastupoval české duchoven­stvo. Ve čtyři­cátých letech byl blízko laické komunitě okolo bratra Řehoře v klášteře Na Slovanech20, z níž později vznikla Jednota bratrská.

Jan Rokycana – Wikipedie

Snahy Karla IV. směřovaly k odstranění schizmatu mezi západní a východní církví, proto se rozhodl oživit slovan­skou liturgii hlásící se k cyrilometodějské tradici a vytvořit středisko slovanské církevní vzdělanosti, odkud by se věrouka ve slovanském jazyce šířila mezi Čechy i ostatní Slovany. Pozval proto do Prahy především bene­dik­­tin­ské řeholníky znalé církevní slovanštiny z klášterů z Dalmácie. Národnost všech osmdesáti není známa, někteří pocházeli z Dalmácie, jiní byli vysláni od cara Štěpána Dušana ze Srbska. Po smrti Karla IV. byly založeny filiální slovanské kláštery v Polsku, které existovaly přes 100 let.

Wikipedie (upraveno)

Setkání s pravoslavím: Rokycana zahájil roku 1451 jednání s Konstan­tino­polí. Bratr Řehoř pobýval v letech 1448‒1457n jako laický bratr v pražském klášteře Na Slovanech (založen Karlem IV.), ale nestal se knězem.

V jednom čase se tak potkává dědictví „otce vlasti“ Karla IV. (za kterého byla země ve víře ještě jednotná), „smíření“ katolíků a „nekatolíků“ a počátky Jednoty bratrské. Kompaktáta přesta­vo­­vala „uznání“ autonomní české církve (součást katolické církve, přesto s vlastními pravidly)21. To souvisí s naší národní identitou. Flynnův přístup (vzdálenost = letopočet) pro další historická hlavní města také ukazuje na mezinárodní uznání církevní nezávislosti:

Aplikace přístupu Flynna pro Bulharsko

První dvě hlavní města První Bulharské říše: Pliska (795 nám. mil)22 a Preslav (790)23.
– V tomto období: Chán Kardam (777 – po 796) – stabilizace24 byla předpokladem úspěchů jeho následovníka Kruma. Bitva u Markelli (792) – vítězství Bulharů.

Veliko Tărnovo25 816 – vládl chán Omurtag (mírotvorce; propojování dvou národů ~ slovanská manželka, kmenové zřízení nahrazeno státní správou).

Aplikace na Sofii je v samostatném článku (866):

Posledním hlavním městem První bulharské říše byl v letech 990–1015 Ochrid26 (893,3 nám. mil). Roku 893 se stal knížetem Symeon I.27, který se později stal prvním bulharským carem.

Téhož roku 893 na Preslavském sněmu:

  • Kliment Ochridský (učedník Cyrila a Metoděje, který možná vymyslel cyrilici – tj. azbuku) byl ustanoven biskupem.
  • Řeč bulharských Slovanů ustanovil za státní jazyk a zavedl do církve a škol. Poslovanštění Bulharů se tak stalo definitivním.
  • Hlavní město bylo přesunuto z „pohanské“ Plisky do „křesťanské“ Preslavi.

V roce smrti Symeona I. (927) získala bulharská církev autokefalitu (první po pentarchii, první národní církev, první slovanská).

Aplikace pro další města

Kyjev 1139

Toho roku zemřel Jaropolk II. Vladimírovič, za jehož vlády se Kyjevská Rus jakožto jednotný stát rozpadla. Po rozpadu Kyjevské Rusi nastala doba ruských knížectví. Těch bylo zpočátku 12. Výsledek byl zformování současných národů (Rusové, Bělorusové, Ukrajinci).

Feudální roztříštěnost spustila dynamický ekono­mic­ký rozvoj ruských zemí. Obyvatelstvo ve městech rostlo a rozvíjela se i kultura. Na druhé straně však právě kultura byla příčinou snížení obranných možností nově vzniklých knížectví.

Wikipedie

Vznik řady samostatných knížectví sám o sobě nebyl problémem, který by bránil dalšímu rozvoji ruských zemí. Negativním jevem byla řevnivost mezi knížaty, která nedokázala překonat své partikulární zájmy ani v době poloveckých nájezdů, ani později, když stanula tváří v tvář takovému nebezpečí, jaké představovala ničivá expanze Mongolů.

Wikipedie

Moskva 1441

Prvními metropolity na Rusi byli zpravidla Řekové, potvrzovaní do svého úřadu konstan­tino­polským patriarchou. Posledním z nich byl Isidor Kyjevský (1437–1441), který roku 1439 přijal Florentskou unii 28 (primát papeže, filioque atd.). Isidor byl vyhnán a po sedmi letech, roku 1448, si na Rusi sami zvolili metro­politu ruského původu Iona (Jonáš). Tím se ruská církev stala autokefální, nezávislou na konstantino­polském patriarchátu. Autokefalitu získala však až v roce 1589. — kompilát z Wikipedie

Petrohrad (Sankt-Petěrburg) 1702

Město bylo založeno roku 1703.

Reportedly, in October 1702, Sweden feared an imminent Russian invasion of Nyen, evacuating the city's population and burning it down to prevent the Russians from taking it. … In 1702, Nyenschantz and Nyen were conquered by Russia during the Great Northern War, and the new Russian capital of Saint Petersburg was established by Peter the Great in their place the following year.

Nyenschantz (Wikipedia)

Bosenská hlavní města

  • Sarajevo 1074Koncom 10. storočia skončil vplyv Byzantsklej ríše na územie a postupne bol nahradený chorvátskym vplyvom. Bosna sa postupne stala súčasťou Chorvátskeho kráľovstva (okrem východnej časti územia, ktorá bola pod kontrolou srbského štátu Raška), ktoré kontro­lo­valo územie Bosny až do roku 1074. Následne sa územie Bosny dostávalo pod vplyv Diokleci­ánskeho29 kniežatstva (neskôr kráľovstva), ktoré v roku 1082 územie vojensky obsadilo.
  • Visoko 1087,7 – Roku 1087 Bosnu získalo srbské knížectví Duklja (Zdroj: sk.wiki).
  • Moštre30 1090
  • Jajce 1131,7
  • Ključ 1155 – Skončila Byzantsko-Maďarská válka, na základě které se Bosna dostala pod Maďarsko jako Bosenský banát. 31

Moje aplikace se týkají získání politické či duchovní samo­stat­nosti či identity. Ostatní místa a data souvisí také se samo­stat­ností (např. Izraele) a tedy identitou.

CharakteristikaMísto
Duchovní identita (církevní autonomie)Praha, Sofie, Moskva
Vnitřní identita (duchovní, slovanská)Ochrid (× Sofie – vnější identita)
Politická samostatnostBosna (tj. Sarajevo, Visoko)
Spojení národůOchrid, Veliko Tărnovo
Dvojí lidČesko (katolíci a utrakvisté), Bulharsko (Protobulhaři a Slované), Bosna (Srbové a Chorvati; křesťani a muslimové) ~ + 32
Mnohý lidKyjev
Identita oddělenímSofie, Moskva, Sarajevo
Identita spojením / smířenímPraha, Ochrid, Veliko Tărnovo, Visoko
Aplikace přístupu Davida Flynna – shrnutí
Od doby, kdy jsem natočil toto video, byla tato stránka výrazně vylepšena, takže toto video není moc užitečné. Totéž video ke stažení.

Další města

  • Konstantinopol 630 — Wikipedie (posbíráno): Mohamed dobyl Mekku. Emperor Heraclius returns the True Cross (který byl před tím ukraden Peršany), one of the holiest Christian relics, to Jerusalem. Heraclius issues a decree that all Jews must become Christian; a massacre follows in Israel. Herakleios je někdy vnímán jako první středověký vládce byzantské říše. Změna oficiální císařské titulatury, doložená Herakleiovými zákony, bývala vykládána jako završení grecizace impéria.
  • Madrid 1945Wikipedie: „Za druhé světové války španělští diplomaté v zemích Osy odmítali podlehnout tlaku nacistických a fašistických sil na přijetí antisemitských zákonů. Španělsko si tak uhájilo status útočiště židovských uprchlíků. V roce 1943, když už Německo sláblo, vrátilo se Španělsko do pozice plné neutrality.“
  • Řím 1247Wikipedie: Papež Inocenc IV.33 (patřil k nejvýznamnějším církevním právníkům své doby) vydal roku 1247 bulu, která zakazovala křesťanům provozovat akty zvůle vůči Židům, jakkoli je fyzicky napadat, připravovat o jmění, vyrušovat o sobotních bohoslužbách, zne­svě­co­vat jejich pohřebiště atp. Jedná se de facto o první právní dokument, který Židy brání před nařčením z rituální manipulace s krví a krádeže dětí, což byla ve středověku rozšířená pověra.
  • Astana 1973, Almaty 2080
  • Kábul 1710
  • Brusel 1782
  • Vilnius 1438

Další zamyšlení

  • Nejen charismatické výkřiky, ale
    • poznání naší identity, abychom mohli jednat vědomě,
    • poznání Božího suverénního jednání s naším národem, abychom jednali s vírou.
  • Inspirovat se vizionářstvím Karla IV. a tím, že se snažil být Davidem i v kněžské roli – přimlouval se za lid a snažil se „posvětit zemi“. Sledovat dopad rozhodnutí vůdců.
  • Prozkoumat naše poslání.
  • Navázat na dobu, kdy jsme byli důležití (vedení, význam).
  • Jsme dvojí lid, a proto nezvládneme proměnit naši zem sami. Postava Karla IV. spojuje katolíky a nekatolíky. O ostatních osobnostech se to říci nedá: TGM (podporoval hnutí „Pryč od Říma“), Hus (odsouzen koncilem), JAK (protestant).
  • Význam Jeruzalémského chrámu jako centrálního místa Božího plánu.
  • 2023 námořních mil nic není, ale je to už v Indii a Číně.

Související články 🔗

Poznámky

  1. Tato správa (období) se však (podle před­cho­zích veršů v kapitole i celé epištole) týká pohanů (tj. národů). Delší oddíl je citován v článku Teologie národů.
  2. a tedy i Mojžíše
  3. Ex 32:25–27: Když Mojžíš viděl lid, že je bez zábran – protože Áron ho nechal bez zábran ku posměchu jejich protivníků, postavil se Mojžíš do brány tábora a zavolal: „Kdo je Hospodinův, ke mně“. Shromáždili se k němu všichni synové Léviho. … zabíjejte každý svého bratra, každý svého přítele, každý svého příbuz­ného.
  4. titul Romula, Camilla i Římských císařů
  5. Obecné souvislosti: MEYER, Ann R., 2003. Medieval allegory and the building of the new Jerusalem. Vydal D.S. Brewer. ISBN 978-0-85991-796-4.
  6. Vágní souvislost: Likvidace řádu templářů byla dokonána (upálení velmistra) 2 roky před narozením Karla.
  7. F. A. L. Hergetem a jeho žáky na Stavovské inženýrské škole. Archiv hlavního města Prahy sig. MAP P 1 B/1. Stančík 2017
  8. Ota HALAMA, 2013. Osudy kaple Božího těla po roce 1437. XXIX(2), 39–49.
  9. spekuluji: Truhla svědectví ~ ostatková truhla s ostatky mučedníků, tj. svědků.
    Longinovo kopí bylo svědectvím o Ježíšově smrti, protože z rány vytekla voda a krev a Ježíš byl proto mrtvý.
  10. Podobnost s tzv. typologií – např. Ježíš je v Matoušově evangeliu popisován jako Mojžíš (poušť, hora atd.).
  11. reformátoři za Karla, hustitství za Zikmunda, … na to navázala Jednota bratrská …
  12. David dal svému synu Šalomou­novi plán … (chrámu) … To všechno bylo písemně, protože Hospodi­nova ruka byla nade mnou; on mi dal pochopit plán celého díla. 1Pa 28:11,19
  13. Více např. David Rafael: Politická a náboženská situace před stavovským povstáním. TWR.
    Také r. 1620: Mayflower – emigrace protestantů.
  14. Problematické bylo i vyjednávání o osmanské podpoře.
  15. 27 = 33 = 3∙3∙3, což je počet kostiček v Rubikově kostce (pokud to uprostřed je taky kostička).
    Symbolika: zdůraznění zdůraznění
  16. Podle Ex 12:40n pobývali synové Izraele v Egyptě 430 let.
  17. Nárůst obilných pylů za období 1250–1450 ukazuje, že i přes vliv moru u nás populace rostla.
  18. konkrétně údajné místo bývalé Svatyně Svatých: Dome of the Spirits
  19. Statute mile
  20. Hřiště mé MŠ je hned vedle.
  21. Pražská diecéze (biskupství) byla roku 1344 povýšena na arci­diecézi (arcibiskupství). Bylo to ještě za vlády Jana Lucem­bur­ského, avšak péčí Karla IV.
  22. původní místo, dnes archeologická lokalita na sever od města
  23. na jih od současného města Veliki Preslav
  24. The reign of Kardam represents the restoration of order in Bulgaria, which had suffered from a rapid turnover of rulers and had been repeatedly defeated by the Byzantines in the third quarter of the 8th century. (Wikipedia)
  25. hlavní město Druhé Bulharské říše
  26. Podle mýtu jej založil Kadmos.
    Original name: Λυχνίς (Lychnis), literally "a precious stone that emits light" from λύχνος (lychnos), "lamp, portable light". Slovanský název města vznikl podle во хриди (na kopci). Takže hora, na kterou utekli učedníci Cyrila a Metoděje, aby přinesli světlo Slovanům… Etymologie je podle Wikipedie (cs, en).
  27. jeho otec Boris I. přijal křest – viz Sofie.
  28. Vlastně koncil, na kterém byla přijata Kompaktáta. Florentská unie byla „snahou o smíření“, podobně jako Kompaktáta.
  29. 𝒦𝒩: tj. Duklja
  30. centrum bosenské církve
  31. Ban Borić (1154–1163), the first known Bosnian ban, also participated in the war that was fought against Emperor Ema­nu­el by king Géza II. Borić's involvement in the war on the part of the Hungarians meant that Bosnia was in vassal relation to the Hungarian ruler at the time. The Byzantine writer Cinam (John Kinnamos) described the war and explicitly stated that the Bosnian ban was an ally of its Hungarian counterpart. This war lasted eight years (1148–1155) and ended with the victory of the Hungarian-Croatian army near Belgrade. Wiki
  32. dualismus bogomilů
  33. Za jeho vlády se konal První lyonský konci, mezi jehož důležitá rozhodnutí patřily odvody dvacetiny z každého obročí po tři roky na podporu Svaté země a odvody poloviny příjmu obročí, jejichž tituláři v nich nesídlili alespoň šest měsíců v roce, ve prospěch Latinského císařství.